Nemáte dostatek místa na kolejiště nebo kolejiště  z dílů? Děláte rádi modely hnacích vozidel, ale je to pro Vás finančně a časové náročné? Rád bych Váse seznámil s dvěmi úvahami. Osobně se potýkám s prostorovými problémy i pro svůj stávající návrh tzv. ,,koutecké,, a jelikož mně osobně jsou bližší provozy lokomotivních dep a nebo železničních opraven, tak jsem si začal pohrávat s myšlenkou ztvárnění provozního modelu lokomotivního depa a nebo dílen. Jakožto šumperák mne napadlo hned lokomotivní depo, dnes provozní pracoviště Šumperk a nebo bývalé Žos Šumperk, dnes Pars Nova a.s .

Proč tyto dva náměty a dva různé provozy.

Oba tyto provozní celky nabízí hned několik výhod dle daných našich požadavků. Pohybují se po provozním celku, převážně modely hnacích vozidel a malý počet vagónů. U modelu lokomotivního depa, může jít o vozy nákladní i osobní, jelikož vozové depa spadají pod určitá DKV (depo kolejových vozidel). Různá depa měla pod sebou i vozové správkárny viz. např. Šumperk. Vezmě me si šumperské depo jako mustr k našemu zamyšlení. Toto depo je určeno v dnešní době  k provozu motorové trakce. Jeho kolejiště má dva vjezdy a to konkrétně z ,,bludovského,, a ,,malínského,, zhlaví stanice Šumperk. viz foto:

pohled od ,,bludovského,, směrem do depa

pohled z železničního přejezdu u St.2 na ,,malínském,, zhlaví, kolejiště depa se na tomto snímku stáčí více vlevo takže kruhovka není na snímku vidět

Součástí depa,byla vozová správkárná, kde se opravovali nákladní vozy např. Výměna pužnic a mnoho dalších úkonů spojených s údržbou, či opravou vozu. Následně tu byla a je stále tzv. ,,motorová hala,, patrná na druhém snímku v popředí v pravé části. Zde se opravovaly převážně motorové vozy řady M131.1, M152.0 (810), M262.0 (830), M262.1 (831) a její délka je na vůz 830+810 společně na jedné koleji. Součástí této haly je  i dílna a nacházejí se v ní prohlížecí kanály v v obou kolejích a zvedáky pro vyvazování podvozků a malý pojízdný jeřáb tzv ,,kočka,, pro manipulaci s motory a různými součástmi.

Kolejiště depa je situováno tak, že obě zhlaví depa spojuje tzv,,průjezdná,, kolej aniž by se přejíždělo přes točnu. Díky dvěma zhlavím a kolejovému rozvětvení se následně dostaneme na vjezdové a výjezdové koleje a následně až k točně u které se nachází rotunda s celkem čtrnácti stáními. V části této rotundy se provádí mytí a čištění motorových vozů a vyvazovací opravy lokomotiv T478.1 (751) T478.2 (752) a lokomotiv řady 749, které jsou známé tzv. ,,šumperským barevným schématem.

V depu se nachází dnes  už plynová kotelna, zbrojení nafty a písku, olejárna, sklady, sociální zařízení, administrativa a řada dalších pomocných objektů.

Z lokomotivních řad zde jezdily převážně lokomotivy:

Motorové vozy řady: 810,830,831,850,851,842,843

Motorové lokomotivy:701,702,799,710,720,721,725,731,751,752,749,770,771

Co Nám tedy může takový provozní model depa nabídnout. Můžeme naznačit příjezd hnacích vozidel z výkonu a výjezd na výkon, naznačit výjezd lokomotivy pro stažení neschopného hnacího vozidla nebo jízdu pro uvázlý vlak, naznačit zbrojení a údržbu lokomotiv, naznačit oběh vozidel, převážení různých agregátů a dílů hnacích vozidel po depu dle potřeby a technologii nebo převoz celé lokomotivy například na přepravních podvozcích vagónového typu. Seřizování lokomotivy na odporu a mnoho různých úkonů a detailů, které jsou v modelářství opomíjeny a které oživí nejedno kolejiště či zákoutí. U takového provozního modelu depa musíme vhodně zvolit kulisu za kterou budou vozidla mizet. A hlavně uvážit provoz takového lokomotivního depa. Nejlepší je se inspirovat skutečným provozem těchto celků a pracovišť.

Model železničních dílen

Model železničních dílen je provozně odlišný jako provoz v lokomotivním depu. Uveďme si tento provoz na příkladu firmy Pars Nova a.s (Tehdejší Žos Šumperk).

Jedná se o dílny, které mají své vlastní podnikové kolejiště a v přední části se nacházejí předávkové koleje a následně kolejovým rozvětvením od výtažné koleje pokračují k hlavní hale, kde se nachází venkovní přesuvna. Hlavní hala má dvacet kolejí o délce přibližně na jednu čtyřvozovou jednotku řady 451, která stojí v hale rozvěšená a ještě jsou mezi vozy rozestupy. Následně se v hale nachází vnitřní přesuvna a za ní lakovací boxy, tryskač, koleje pro opravu podvozků a další různá pracoviště. Dále se v podniku nachází elektrohala, motorárna, přejímací hala ( Délkově na pět vozů : el.jednotka 460+mot vůz 854) Dříve jen na tři vozy, kolejová váha, kovárna, baterkárna, řezárna, olejárna, sklady, kotelna a další pomocné a provozní objekty.

Provoz zde zajišťují dvě vlečkové lokomotivy řady 702.009 a 703.002, dnes  i rekonstruovaná lokomotiva 797.709 a dříve motorová lokomotiva T200.204, která byla na naše území zavlečená válečnými událostmi a odvezla se  z dílen až v roce 1990 a dále tu byla ještě T333.002 výrobek Škody v Plzni.

Z opravovaných vozidel zde prakticky od roku 1952 až do současnosti, prošla většina motorových vozů, el. jednotek i motorových lokomotiv např: T444.0, T444.1, T334.0, a z elektrických lokomotiv vše snad až na řadu 150,151,162,163,169,183,182.

Co Nám modelově tento provoz může nabídnout: Různé řady hnacích vozidel přicházejících do oprav v různém stavu poškození. Ztvárnění těchto vozidel v různém stavu rozpracování, vyvázání, přeprava na přepravních podvozcích, lakování, kompletace či výjezdu na zkušební jízdu v rozpracovaném laku a výslednému opdjezdu již hotových vozidel. Posun posunovacími lokomotivami, provoz přesuven a mnoho přepravních vozíků s komponenty a agregáty.

Pár ilustračních snímků:

Záleží jen na Vás do jaké míry by jste vymodelovali tyto provozy. Snad toto zamyšlení bylo a snad  i bude pro Vás inspirativní. Některé fotky a články z dílen v Šumperku lze nalézt na serveru vlaky.net